Incoterms jednoduše: co jsou a co znamenají pro odesílatele

Incoterms se na první pohled tváří jako komplikovaná právní záležitost. Ve skutečnosti jde o jednoduché konvence — každá doložka říká jednou větou: kdo platí přepravu, kdo nese riziko zásilky na cestě a kde přechází odpovědnost z prodávajícího na kupujícího. Pokud kupujete nebo prodáváte přes hranice, znalost alespoň základních Incoterms vám ušetří nejasnosti a případné spory.

Co jsou Incoterms

Incoterms (zkratka z International Commercial Terms — mezinárodní obchodní podmínky) jsou obchodní doložky vydávané Mezinárodní obchodní komorou (ICC). Nejsou zákonem — jsou to mezinárodně uznávané standardy, na které se obchodní partneři odvolávají ve smlouvách. Poslední vydání jsou Incoterms 2020.

Hlavní smysl Incoterms je jasně definovat tři věci:

• Kdo platí přepravu — prodávající nebo kupující
• Kde přechází riziko ztráty nebo poškození zásilky — ve skladu prodávajícího, u hranice, v přístavu nebo na adrese kupujícího
• Kdo zajišťuje celní odbavení a pojistku — pro vývoz a dovoz

Bez sjednané doložky by tyto otázky musely být řešeny individuálně v každé smlouvě. Incoterms šetří čas a zabraňují nedorozuměním — obě strany vědí, co konkrétní zkratka znamená.

Přehled nejdůležitějších Incoterms doložek

Celkem existuje 11 doložek. Pro silniční přepravu v Evropě jsou klíčové tyto:

EXW — Ex Works (Ze skladu prodávajícího)

EXW je pro prodávajícího nejjednodušší variantou — svou povinnost splní, jakmile zásilku zpřístupní kupujícímu ve svém skladu nebo výrobním závodě. Veškeré náklady a rizika od okamžiku zpřístupnění přebírá kupující: nakládka, přeprava, celní odbavení při vývozu i dovozu, pojistka.

EXW se hodí, pokud kupující má vlastní přepravní kapacity nebo spedici a chce mít plnou kontrolu nad přepravou. Pro prodávajícího jde o minimální závazek. Nevýhoda pro kupujícího: musí zajistit i nakládku v závodě prodávajícího, což v praxi může být komplikované.

FCA — Free Carrier (Vyplaceno dopravci)

Prodávající předá zásilku dopravci nebo spedici v dohodnutém místě — buď ve vlastním skladu, nebo na jiném dohodnutém místě. Od okamžiku předání přechází riziko na kupujícího. Prodávající zajišťuje celní odbavení při vývozu, kupující při dovozu.

FCA je jedna z nejpraktičtějších doložek pro silniční přepravu v rámci EU — prodávající zásilku připraví a předá dopravci, kupující si dopravu organizuje sám nebo přes spedici. Kupující ví přesně, kdy zásilka přichází do jeho rizika.

DAP — Delivered at Place (Dodáno na místo)

Prodávající doručí zásilku na dohodnuté místo — typicky adresa kupujícího. Prodávající nese riziko zásilky na celé cestě, zajišťuje přepravu a celní odbavení při vývozu. Kupující nese náklady a riziko vykládky a celního odbavení při dovozu.

DAP je velmi oblíbená doložka pro dodávky uvnitř EU — prodávající se postará o celou přepravu až k zákazníkovi, zákazník zásilku přijme a vyloží. Jasné, jednoduché a pro kupujícího pohodlné.

DDP — Delivered Duty Paid (Dodáno, clo zaplaceno)

DDP je pro prodávajícího nejnáročnější doložka — zodpovídá za celou cestu zásilky včetně celního odbavení při dovozu a zaplacení veškerých cel a daní v zemi kupujícího. Kupující zásilku jen přijme na dohodnutém místě.

DDP se používá, pokud kupující chce mít zásilku „na klíč" bez jakýchkoliv starostí. Pro prodávajícího je to závazek orientovat se v celních předpisech cílové země — proto si mnohdy najímá spedici se znalostí daného trhu.

CPT — Carriage Paid To (Přeprava zaplacena do)

Prodávající platí přepravu do dohodnutého místa, ale riziko přechází na kupujícího již okamžikem předání první přepravní firmě. Jde o asymetrické nastavení — prodávající platí přepravu, ale kupující nese riziko na celé trase. CPT se hodí u zásilek, kde je pojistka sjednána kupujícím zvlášť.

Jak Incoterms ovlivňují cenu

Výběr doložky přímo ovlivňuje celkovou cenu zakázky. Pokud prodávající nabídne zboží za cenu EXW, kupující musí přičíst přepravu, pojistku a celní náklady. Pokud prodávající nabídne cenu DDP, veškeré tyto náklady jsou zahrnuty v ceně zboží.

Při porovnávání nabídek od různých dodavatelů vždy sledujte, na jakých Incoterms jsou ceny uvedeny — jinak porovnáváte nesrovnatelné. Nabídka EXW 100 000 Kč a nabídka DAP 110 000 Kč mohou vyjít na totéž, pokud přeprava stojí 10 000 Kč.

Incoterms a odpovědnost při škodě

Klíčovým pojmem v Incoterms je „bod přechodu rizika" — místo nebo okamžik, kdy přechází odpovědnost za zásilku z prodávajícího na kupujícího. Pokud zásilka utrpí škodu před tímto bodem, odpovídá prodávající. Po tomto bodu odpovídá kupující (nebo jeho pojišťovna).

Příklad s DAP: prodávající zodpovídá za zásilku po celou dobu přepravy až do doručení na adresu kupujícího. Pokud se zásilka poškodí při přepravě v Německu, je to problém prodávajícího — ten musí zásilku buď nahradit, nebo uplatnit nárok u svého dopravce nebo pojišťovny.

Proto je u doložek, kde prodávající nese riziko na delší části trasy (DAP, DDP), důležité mít sjednanou pojistku zásilky. Spedice nebo pojišťovací makléř vám poradí, jak zásilku pojistit pro konkrétní doložku a trasu. Více o pojistné ochraně zásilek v průvodci pojištění zásilky a odpovědnost dopravce.

Shrnutí nejpoužívanějších Incoterms

Shrnutí

Incoterms jsou mezinárodní obchodní doložky, které jasně definují, kdo platí přepravu, kdo nese riziko zásilky na cestě a kdo zajišťuje celní odbavení. Pro silniční přepravu v Evropě jsou nejběžnější DAP (prodávající doručí na adresu), FCA (kupující organizuje přepravu od dohodnutého místa) a EXW (kupující vyzvedne ze skladu prodávajícího). Vždy uveďte doložku v obchodní smlouvě nebo objednávce — předejdete nedorozuměním ohledně nákladů a odpovědnosti.